Tibetská náhorní plošina

V Asii se nachází zcela unikátní typ přírodní krajiny. Většinou své rozlohy, která je přibližně stejná jako celé Německo, leží v Číně. Její jedinečnost tkví v nekonečném prostoru. Prostoru, který je rovný a přehledný díky tomu, že zde téměř nerostou žádné stromy. Proč? Protože tato náhorní plošina se rozkládá v průměrné nadmořské výšce přes 5 000 metrů nad mořem.

Tento prostor je tak nejvyšší náhorní plošinou světa. Zároveň jde i o jednu z největších rovinatých oblastí. Na jihu jí lemují hřebeny Transhimaláje, na severu Kchun-lun, na východě Východotibetské pohoří a na západě je hranicí pohoří Karákoram. Je pramennou oblastí mnoha řek, tou největší a nejznámější je Brahmaputra, která jí celou obtéká a pak ústí do Gangy a Bengálského zálivu.

Jde o místo, které bylo dokonale izolováno po staletí. Vyvinula se zde specifická a do poloviny minulého století svobodná buddhistická společnost. Stát Tibet byl ale zabrán komunistickou Čínou, která v rámci kulturní revoluce zničila tisíce chrámů a pozabíjela desetitisíce mnichů. Vojenský akt byl bezprecedentní ukázkou agrese. Dnes celý svět Tibet vnímá jako nejznámější okupované území a volá po jeho osvobození. Vrchním představitelem je pak Dalajláma, který zároveň představuje hlavu buddhistů celého světa.
V současné době již není těžké se sem dostat. Cestování sice ztěžuje nedostatečná infrastruktura, nicméně turismus začíná hrát významnou roli v hospodářství regionu. Místní pochopili, že živobytí spojené s ubytováním a nakrmením cestovatelů, přináší poměrně snadnou možnost výdělku. A protože tudy vede jedna z hlavních „dálnic“ horolezců, kteří míří do Himaláje, plní místní i služby průvodců a šerpů – tradičních horských nosičů. K tomu jim pomáhají stáda jaků, které původně chovali na maso a mléko, teď pomáhají tahat těžké náklady do základních táborů.

Hojně navštěvované jsou místní kláštery. Buddhismus sem táhne zájemce z celého světa. Lidé, kteří prahnou po duševním klidu, sem jezdí meditovat. Dalším lákadlem jsou pak pravidelné festivaly místního folklóru.
Tibet je tak jednou z těch zemí, kde ještě cestovní horečka nepropukla naplno. Dá se však očekávat, že díky své nádherné přírodě a silným tradicím či náboženství, bude objevovat plošinu čím dál víc lidí. Nezbývá jen doufat, že si udrží svůj nezkažený ráz i do budoucna.